Adaptogeny, stres a imunita

Adaptogeny, stres a imunita

Jako klinická naturopatka vnímám imunitu jako dynamický systém, který reaguje na stres, spánek, výživu, mikrobiom i hormony.

Právě přes naši „stresovou osu, značenou jako HPA (hypotalamus–hypofýza–nadledviny) se otevírá také cesta k odolnější imunitě. 

Když jsme dlouhodobě pod tlakem, tělo přepíná do „režimu přežití“. Krátkodobě je to fajn – mobilizujeme síly na zvládnutí situace. Jenže když se stres vleče týdny a měsíce, imunitě to bere vítr z plachet: častěji chytáme rýmy, hůř se hojíme, víc nás rozhodí alergie.

Co si pod slovy „bere vítr z plachet“ můžem  představit?

Při vleklém stresu si tělo „bere energii“ z údržby (imunita, trávení, regenerace) a posílá ji na akutní přežití. Výsledek:

• Méně frontových vojáků: ubývá aktivních T-lymfocytů a NK buněk – hůř chytáme viry „do sítí“ a pomaleji se hojí drobné rány. 
• Přepnutí taktiky: tělo oslabí protivirovou (tzv. Th1) odpověď a relativně „přidá“ v režimu, který nahrává alergiím (Th2). Proto se snáz rozjede rýma, astmatické či alergické potíže. 
• Padá slizniční štít: klesá obranný imunoglobulin sIgA ve slinách/střevech – jsme náchylnější ke rýmám, bolestem v krku či trávicím potížím. 

Jak do toho vstupuje zjednodušeně naše stresová HPA osa ( náš vnitřní stresový „termostat“)?

• Hypotalamus zahlásí „stres!“ → pošle signál
• Podvěsek mozkový (hypofýza) vyšle další signál
• Adrenální žlázy (nadledviny) vyrobí kortizol, adrenalin atd.
  Kortizol je skvělý krátkodobý pomocník (víc energie, soustředění). Když je ale zvýšený nebo rozkolísaný dlouhodobě, tlumí část imunitních funkcí, mění rovnováhu cytokinů a narušuje přirozený denní rytmus což znamená, že je ráno vyšší, večer nízký. Zploštělá „kortizolová křivka“, nebo různé vychýlení oproti přirozenému rytmu se pojí s horší kondicí a zdravím

Shrnutí proč se imunita oslabí?: chronicky aktivní HPA osa = více kortizolu → méně buněčné obrany, slabší slizniční štít, posun směrem k alergiím a nízkoúrovňový zánět na pozadí

Jak se to může projevit v „krevních markerech“ a dalších ukazatelích

• Ranní kortizol (krev) nebo 4bodový slinný kortizol (denní křivka): u vleklého stresu bývá křivka plošší nebo posunutá. 
• hs-CRP (vysoce citlivý CRP): ukazatel tichého zánětu na pozadí – chronický stres mívá souvislost s jeho zvýšením. 
• Lymfocyty (absolutní počet): mohou být níž
• sIgA -sekreční imunoglobulin A(sliny/stolice): chronický stres bývá spojen s poklesem – slabší slizniční obrana
• Glykemie/HbA1c, triglyceridy: kortizol zvedá cukr v krvi; dlouhodobě může zhoršovat metabolické ukazatele.
• HRV – variabilita srdeční frekvence (z hodinek/hrudního pásu): nižší dlouhodobý průměr často znamená vyšší stres/nižší „rezervu“ nervového systému

Jak tedy poznám na sobě, že „jedu na stres“ (a HPA je rozladěná)

• Ráno těžký rozjezd, odpolední propad energie, večer naopak „druhý dech“.
• Problémy se spánkem (usínání/probouzení ve 2–4 ráno).
• Chuť na sladké/slané, nervozita po delší pauze od jídla.
• Častější rýmy/bolesti v krku, opakovající se opary, dlouho se hojící drobnosti.
• Zhoršené trávení, nadýmání při stresu, „syndrom dráždivého střeva“.
• Podrážděnost, zhoršená koncentrace, pocit „jsem pořád v napětí“.
• Dlouhodobě nižší HRV oproti tvému běžnému průměru. 

Jak poznám, že mám oslabenou imunitu? Například:

• >4–5 infekcí horních cest dýchacích ročně, nebo dlouhý průběh.
• Zhoršené hojení, časté afty/opary, časté záněty dutin.
• Časté zažívací potíže po stresu (slizniční imunita).

Co s tím mohu udělat? Pomocníkem můžou být právě adaptogeny.

Adaptogen“ je pojem z poválečného Sovětského svazu: v roce 1947 ho zavedl farmakolog N. V. Lazarev pro látky zvyšující nespecifickou odolnost organismu. Později (1969) vědci Brekhman a Dardymov stanovili tři kritéria: 1) zvyšují odolnost vůči širokému spektru stresorů, 2) jsou bezpečné a 3) pomáhají normalizovat tělesné funkce (ne „nakopnout za každou cenu“). Moderní výzkum je popisuje jako rostliny/houby, které ladí osu nervy–hormony–imunita(včetně HPA

Jak konkrétně pomáhají imunitě?

• Zklidní „přestřelenou“ stresovou odpověď našeho organismu  → menši produkce kortizolu, lepší obranyschopnost
• Tlumí zánět 
• Podporují klíčové imunitní hráče (např. NK buňky a T-lymfocyty).

Zde si pojďme ukázat pár zásadních adaptogenů.

• Ašvaganda (Withania somnifera) – „uzemňuje“ stres, zlepšuje spánek a vyrovnává imunitní reakce.
• Rodiola (Rhodiola rosea) – psychická odolnost, únava, lepší adaptace na zátěž.
• Schisandra (Schisandra chinensis) – „čistší hlava“ při stresu, podpora jater a zotavení. 
• Eleuterokok (Eleutherococcus senticosus, „sibiřský ženšen“)
• Tulsi / Svatá bazalka (Ocimum sanctum/tenuiflorum) – protistresový a „balanční“ efekt, dobrá snášenlivost. 
• Cordyceps (Cordyceps militaris/sinensis) – energie, výdrž, aktivita NK buněk. 
• Reishi (Ganoderma lucidum) – tradičně „harmonizace“ imunity a spánku.

 Ing. Iveta Ječmík Skuherská, klinická naturopatka, poradce pro výživu 🌿 

Pokud máte jakékoli dotazy či tipy, neváhejte se na nás obrátit na eccevita@eccevi­ta.cz, nebo nás sdílejte na sociálních sítích a nezapomeňte nás označit: @eccevita, #eccevita, #eccevitablog, #ivetajecmikskuherska