Prodejna Praha: Po 8 –17h / Út – Čt 8–16h / Pá 8-14h

Imunita – pomocník, nebo nepřítel?

(tema: Imunita)

Přinášíme vám pár tipů, jak správně pečovat o imunitu v období, kdy je to nejvíce potřeba.

 

Imunita je pojem, který slyšíme často a ze všech stran. Když funguje správně, máme vyhráno a nějaká ta špatná bakterie nás jednoduše nedostane. Když ale nefunguje, máme vážný problém a naše tělo nás zrazuje na různých místech a ve chvílích, kdy se nám to nejméně hodí.

Existují dva druhy imunity

Vysvětleme si, co imunita vlastně znamená. Je to schopnost organismu bránit se proti škodlivým cizorodým patogenním látkám, jako jsou např. bakterie, viry, plísně a mnoho dalších. Kromě toho náš imunitní systém dohlíží také na naše vlastní buňky, které mohou být napadené škodlivými látkami anebo mohou být geneticky poškozené a staré. Tušili jste, že existují dva typy imunity? Tou první je imunita vrozená neboli nespecifická. Ta je naším evolučně starším imunitním systémem. Je kódovaná do naší DNA, je neměnná a jednoduše řečeno, si neumí nic nového zapamatovat. To ovšem neznamená, že je méně důležitou. Funkci vrozené imunity plní bílé krvinky (leukocyty), které vznikají v kostní dřeni. Jsou to takoví naši osobní strážci, kteří hlídají v naší krvi 24 hodin denně a jsou připraveni po napadení okamžitě vyrazit do boje a zakročit tak proti rychlé počáteční fázi infekce. K tomu jim slouží řada pomocníků, mezi které patří naše kůže, sliznice, sliny, žaludek a vylučovací systém. Jednotkou speciálního nasazení jsou zde například fagocyty, které najdou patogen, obklopí ho svojí membránou, doslova ho pohltí, a po té zlikvidují. Tomuto procesu se říká fagocytóza.

Evolučně mladší imunitou je tzv. specifická neboli získaná imunita, kterou zajišťují bílé krvinky zvané lymfocyty. Zajímavostí je, že tato imunita se vyskytuje pouze u obratlovců a rozvíjí se až po narození. Je to spojenec naší přirozené imunity, který mu běží na pomoc, kdykoliv je třeba. Rozdílem je, že potřebuje více času, a to dny až týdny, než se dostaví na potřebné místo. Hlavními bojovníky jsou zde tzv. T-buňky (vyvíjí se v brzlíku) a B-buňky (vyvíjí se v kostní dřeni). Získaná imunita má paměťovou vlastnost. Ve chvíli, kdy potká nepřítele, vymyslí tzv. protilátku k zneškodnění a tento systém si uloží do paměti pro případ příštího napadení. V budoucnu je pak schopna reagovat lépe a rychleji.

Je více než jasné, že imunitní systém bychom si měli hýčkat a starat se o něj jako o tu nejkřehčí květinu. Jak ale na to? Přinášíme vám pár tipů a rad.

Zdravé střevo = základ všeho

Mít v pořádku zažívání a střeva je základním pilířem imunitního systému a celkového zdraví. V našich střevech najdeme, zjednodušeně řečeno, dobré a špatné bakterie. Ty by měly být v rovnováze. Tyto bakterie tvoří tzv. mikrobiotu a v posledních letech se o tomto systému často mluví jako o velice důležitém „orgánu“, který ovlivňuje řadu procesů v těle, včetně našeho imunitního systému. V gastrointes­tinálním traktu dospělého člověka přebývá zhruba 100 triliónů mikrobiálních buněk, 15 000 druhů mikroorganismů a přes 800 druhů bakterií. Rovnováha těchto složek bývá často narušována nesprávnou stravou, dlouhodobým stresem, zbytečným a častým užíváním antibiotik. Kmeny bakterií, které převažují v našich střevech mají vliv také na naše chování, na co máme chuť, a mohou nás také uchránit před účinky stresu.

Pokud konzumujeme větší množství cukrů a polotovarů, živíme tím zejména ty „špatné“ bakterie, které se rychle rozmnožují a vytlačují ty „dobré“, které napomáhají našemu imunitnímu systému. Tak vzniká převaha nepřátelského vojska, které se ihned pustí do páchání škod v našem organismu. Naším cílem by tak mělo být doplňování správných bakterií a jejich správné potravy (prebiotik). Mezi potraviny, které jsou zdrojem těch dobrých bakterií, patří např. kysané zelí, které kromě kyseliny mléčné obsahuje také vitaminy skupiny B, A, C, E a K, draslík, vápník, fosfor, síru, hořčík a fluor. Dalšími vhodnými zdroji může být asijské kimči, kozí jogurty, kefír nebo přírodní jablečný ocet.

Jak imunitu podpořit

Skvělým pomocníkem jsou také bylinky. Terminalia chebula (Vrcholák tříslovinný) neboli Haritaki, je v ajurvédské medicíně považována za univerzální bylinu pro podporu tlustého střeva. Je také součástí 5000 let staré ajurvédské kombinace na podporu a očistu střev i celého organismu zvané Triphala. Výborná je také kombinace Embliky lékařské (Emblica officinalis), Oslizáku líbezného (Aegle marmelos), Psyllia (Plantago ovata), Řeřichy seté (Lepidium sativum), zvaná Bowel care, která svým synergickým účinkem působí proti střevním zánětům, zrychluje peristaltiku střev, upravuje tukový metabolismus a má pozitivní vliv na syndrom dráždivého střeva.

Dalším velkým pomocníkem je Aloe Vera, které obsahuje řadu prospěšných látek, minerálů, vitaminů, aminokyselin a více než 200 fytonutrientů. Kromě pozitivních účinků na poruchy trávení, Crohnovou chorobu, celiakii, vředy, pomůže také s pálením žáhy nebo chronickým zánětem. Zažívací funkci můžeme podpořit také kořením jako je kurkuma nebo zázvor, které působí protizánětlivě a proti nadýmání. Účinná látka kurkumin má navíc silný antioxidační účinek.

V přírodní medicíně doporučujeme předcházet poruchám imunity správným životním přístupem, kdy vhodnou stravou, pohybem, spánkem, detoxikací, protistresovou meditací a relaxací a bylinami upraví nerovnováhu ještě v době, než nemoc naplno propukne. Z hlediska stravy doporučujeme vyloučit těžké potraviny jako tvrdé sýry, červené maso (hovězí, vepřové, skopové, jehněčí), lepek v pšenici a jogurty. Pít se má teplá voda, ráno s citrónem a bylinné čaje, zejména Tulsi a hořké čaje na podporu jater.

Prohlédněte si rozhovor na téma prevence a zdraví s MUDr. Davidem Frejem a Ivetou Ječmík Skuherskou ve Snídani s Novou 25.10.2017:

 

 

 

 

Připravte své tělo, vybavte se Ecce Vita přírodní lékárničkou a zapomeňte na chřipkové sezóny a barevné pilulky. Naučte se užívat si každé chvíle (i těch deštivých) s úsměvem a každý den věnujte chvíli jen sami sobě. Přejeme vám krásný a zdravý den.