Bronzová barva po létě vypadá jako symbol zdraví a dovolené. Ve skutečnosti je to jeden z nejchytřejších obranných mechanismů našeho těla. Když mu porozumíme, můžeme si slunce užívat naplno a přitom být ke své kůži ohleduplní.
Co se přesně děje, když se opalujeme? Proč opálení časem zmizí? Jaký je rozdíl mezi UVA a UVB zářením a kolik slunce vlastně potřebujeme pro tvorbu vitaminu D?
Pojďme se podívat pod povrch.
Co v článku najdete?
Opálení není barva. Je to obranná reakce našeho těla
Většina lidí si myslí, že opálení je něco, co se jednoduše stane s kůží na slunci. Přesnější je říct, že opálení je odpověď těla na působení ultrafialového záření.
Opálená kůže je kůže, která na UV záření zareagovala. Nemusí to znít pouze jako strašení. Naopak je fascinující sledovat, jak precizně dokáže organismus rozpoznat změny v buňkách, spustit opravné procesy a vytvořit pigment, který pomáhá chránit genetický materiál.
Opálení není měřítkem zdraví pokožky. Je viditelným výsledkem toho, že kůže musela na UV záření reagovat.
Jak vzniká opálení krok za krokem
Celý proces začíná ve chvíli, kdy ultrafialové záření dopadne na buňky pokožky. Poté následuje několik přesně koordinovaných biologických kroků.
Světlo zasáhne DNA
Sluneční záření, zejména jeho UVB složka, má krátkou vlnovou délku a vysokou energii. Mohou ho proto přímo pohltit molekuly DNA v buňkách pokožky.
Energie může způsobit drobnou chemickou změnu, při které se dvě sousední části genetického kódu nesprávně propojí a vytvoří takzvaný pyrimidinový dimer. DNA se v tomto místě zdeformuje a přestane se správně číst.
Nastoupí hlídač genomu
Buňka poškození rozpozná a do akce se zapojí bílkovina p53, které se přezdívá strážce genomu. Pomáhá spouštět opravné mechanismy a vysílá signály, které ovlivňují další reakci kůže.
Přichází pokyn k výrobě pigmentu
Bílkovina p53 v kožních buňkách aktivuje gen POMC. Z něj následně vzniká hormon α-MSH, který se dostává k melanocytům – specializovaným buňkám schopným vytvářet pigment melanin.
Kůže postaví ochranný štít
Melanocyty vytvoří melanin a zabalí ho do drobných váčků zvaných melanozomy. Ty předávají okolním kožním buňkám.
Pigment se následně usazuje nad buněčnými jádry jako malé ochranné stříšky, které část ultrafialového záření pohlcují a rozptylují.
Právě proto se opálení často výrazněji projeví až jeden až tři dny po pobytu na slunci. Nejde o štít, který kůži ochránil předem, ale o obranu, kterou tělo začalo vytvářet poté, co zaznamenalo UV zásah.
Bronzová barva je tedy viditelným důkazem toho, že kůže pracovala. Není však důvodem, proč bychom se měli cíleně snažit opalovat co nejvíce nebo se „honit do barvy“.
Dva druhy opálení, které se často pletou
Okamžité ztmavnutí
Vzniká především působením UVA záření. Nejde o výrobu nového pigmentu, ale o oxidaci melaninu, který už se v kůži nacházel.
Vypadá jako opálení, ale poskytuje jen velmi malou ochranu a většinou během několika hodin až jednoho dne zeslábne.
Opožděné opálení
Souvisí zejména s UVB zářením a novou tvorbou melaninu podle procesu popsaného výše.
Jde o déletrvající opálení, které poskytuje určitou míru ochrany. Nenahrazuje však opalovací krém ani další ochranná opatření.
UVA a UVB: dvojice, kterou se vyplatí rozlišovat
Na zemský povrch dopadají dva hlavní typy ultrafialového záření, které ovlivňují naši pokožku. Liší se vlnovou délkou, hloubkou průniku i tím, co v kůži způsobují.
Existuje také UVC záření. To je však za běžných podmínek zachyceno atmosférou a ozonovou vrstvou.
UVA: A jako Aging
UVA tvoří většinu ultrafialového záření, které dopadá na zemský povrch. Má delší vlnovou délku a proniká hlouběji do kůže, až do škáry.
Přispívá k fotostárnutí, změnám kolagenu a elastinu, ztrátě pružnosti, jemným vráskám a pigmentovým změnám.
Může také nepřímo poškozovat DNA prostřednictvím oxidačního stresu. Prochází mraky i běžným okenním sklem a působí během celého roku.
UVB: B jako Burning
UVB tvoří menší část ultrafialového záření, ale má vyšší energii. Zachycuje se především ve svrchní vrstvě kůže – pokožce.
Je hlavní příčinou spálení, může přímo poškozovat DNA a spouští opožděnou tvorbu nového melaninu.
Současně je nezbytné pro tvorbu vitaminu D. Je nejsilnější v létě kolem poledne a běžné okenní sklo ho z větší části blokuje.
Malý průřez kůží: kde se všechno odehrává
Aby bylo jasné, proč jednotlivé typy záření působí rozdílně, pomůže znát tři základní vrstvy kůže.
Pokožka neboli epidermis
Tenká svrchní vrstva, která vytváří hlavní ochrannou bariéru. V její spodní, bazální vrstvě vznikají nové kožní buňky a nacházejí se zde také melanocyty – buňky vyrábějící pigment. Většina procesů spojených s opálením se odehrává právě zde.
Škára neboli dermis
Silnější vrstva pod pokožkou, která obsahuje kolagen, elastin, krevní cévy, nervy, mazové žlázy a vlasové kořínky. UVA záření proniká až sem a může zde přispívat k fotostárnutí.
Podkožní vazivo neboli hypodermis
Nejhlubší vrstva obsahující mimo jiné tukové buňky. Pomáhá s tepelnou izolací, ochranou orgánů a mechanickým tlumením.
Proč opálení časem zmizí
Odpověď souvisí s přirozenou obnovou pokožky. Ve spodní části epidermis vznikají nové buňky, které postupně putují směrem k povrchu.
Během této cesty se mění, odumírají, stávají se součástí rohové vrstvy a nakonec se z povrchu kůže odloučí. Celý proces obvykle trvá přibližně několik týdnů. U mladší pokožky bývá rychlejší, s věkem se může zpomalovat.
Melanin je uložený právě v kožních buňkách. Jak se buňky plné pigmentu posouvají nahoru a postupně se odlupují, odnášejí opálení s sebou.
Pokud kůži znovu nevystavujeme UV záření, nové buňky už nevytvářejí stejné množství melaninu a bronzový odstín postupně zeslábne.
Jde o krátkodobou obrannou reakci, ne o trvalý stav pokožky.
Vitamin D: světlá stránka slunce
Slunce rozhodně není pouze nepřítel. Má zásadní roli při tvorbě vitaminu D, který si tělo z velké části vytváří samo právě díky působení UVB záření.
Výchozí látka v kůži
V kůži se nachází 7-dehydrocholesterol, molekula příbuzná cholesterolu.
Působení UVB
Když na tuto molekulu dopadne UVB záření, přemění se na previtamin D3.
Vznik vitaminu D3
Previtamin D3 se dále mění na vitamin D3, označovaný také jako cholekalciferol.
Zpracování v játrech
Vitamin D3 putuje krví do jater, kde vzniká 25-hydroxyvitamin D – forma, která se běžně sleduje při krevních testech.
Aktivace v ledvinách
Ledviny látku dále aktivují na účinnou formu zvanou kalcitriol. Ta se podílí například na regulaci metabolismu vápníku a zdraví kostí.
Kolik času na slunci vlastně potřebujeme?
Potřebná doba se liší podle fototypu, ročního období, denní doby, zeměpisné polohy, věku, množství odkryté kůže i aktuálního UV indexu.
U člověka se světlejší až středně tmavou pletí může v létě při dostatečném UV indexu postačovat krátký pobyt na slunci s odkrytými předloktími nebo nohama několikrát týdně. Lidé s tmavší pletí mohou kvůli vyššímu obsahu melaninu potřebovat delší dobu.
Tvorba vitaminu D v kůži je částečně regulovaná. Po určité době už další pobyt na slunci nepřináší stejný užitek, zatímco UV zátěž dále roste.
Kvůli vitaminu D proto není nutné trávit bez ochrany na přímém slunci celé odpoledne. Smyslem je rozumná, krátká expozice, ne cílené spálení nebo výrazné opálení.
Dvě věci důležité pro naše zeměpisné šířky
V zimě je UVB příliš slabé
Česká republika leží přibližně kolem 50. rovnoběžky. Během podzimních a zimních měsíců může být sluneční UVB záření příliš slabé na to, aby umožnilo dostatečnou tvorbu vitaminu D v kůži.
V tomto období je vhodné myslet na jeho příjem ze stravy nebo doplňků podle individuální potřeby.
Za sklem se vitamin D netvoří
Běžné okenní sklo UVB záření z velké části blokuje. Pobyt na slunci za zavřeným oknem proto k tvorbě vitaminu D významně nepřispívá. UVA naopak sklem procházet může.
Opalovací krém může laboratorně snižovat průnik UVB, běžné používání širokospektrální ochrany však samo o sobě není důvodem k vynechávání SPF.
Potřebu vitaminu D je vhodnější řešit individuálně podle životního stylu, stravy a případně laboratorních výsledků.
Desatero zdravého opalování
Deset praktických kroků, díky kterým si můžete slunce užívat rozumněji a současně chránit pokožku před zbytečnou UV zátěží.
-
Poznejte svůj fototyp
Světlá pokožka se obvykle spálí rychleji a potřebuje důslednější ochranu. Tmavší pokožka má více melaninu, ale ani ona není před poškozením způsobeným UV zářením plně chráněná.
-
Sledujte UV index
UV index pomáhá odhadnout sílu slunečního záření. Při hodnotě 3 a vyšší už má smysl ochranu zařadit jako běžnou součást denní rutiny.
-
Používejte širokospektrální ochranu
Vybírejte SPF, které chrání před UVA i UVB zářením. Nanášejte ho v dostatečném množství a aplikaci opakujte přibližně každé dvě hodiny, po koupání, otírání ručníkem nebo výrazném pocení.
-
Vyhýbejte se polednímu maximu
Mezi přibližně 11. a 15. hodinou bývá UV záření nejsilnější. Pomáhá vyhledávat stín a využívat klobouk, sluneční brýle a lehké oblečení.
-
Na vitamin D není nutné se spálit
Krátký pobyt venku může být pro tvorbu vitaminu D dostačující. Delší opalování automaticky neznamená více vitaminu D, ale zvyšuje celkovou UV zátěž pokožky.
-
Chraňte oči, rty a pěšinku
Na tyto části často zapomínáme. Používejte kvalitní sluneční brýle s UV filtrem, balzám na rty s SPF a ochranu hlavy.
-
Doplňujte tekutiny
V horkém počasí se zvyšují ztráty tekutin a minerálů. Pravidelně pijte a podle délky aktivity, teploty a míry pocení myslete také na elektrolyty.
-
Podpořte pokožku pestrou stravou
Barevná zelenina, ovoce, kvalitní tuky, omega-3 mastné kyseliny a dostatek bílkovin dodávají látky důležité pro běžnou obnovu a funkci pokožky.
-
Po slunci dopřejte kůži péči
Po pobytu venku pokožku jemně očistěte a hydratujte. Můžete využít lehké hydratační přípravky, aloe vera nebo vhodné rostlinné oleje podle typu pokožky.
-
Pravidelně kontrolujte znaménka
Sledujte změny tvaru, velikosti, barvy nebo ohraničení. Při nejistotě, nové změně nebo nehojícím se kožním projevu se objednejte k dermatologovi.
Co si z článku odnést?
Opálení není nepřítel ani známka zdraví. Je to důmyslná, dočasná obrana, kterou tělo spustí poté, co zaznamená působení UV záření.
Slunce má současně svou důležitou stránku, například při tvorbě vitaminu D. Klíčem proto není úplné vyhýbání se slunci ani dlouhé nechráněné opalování, ale rozumná rovnováha.
Dopřejte si pobyt venku, sledujte UV index a chraňte pokožku tak, aby měla prostor zvládat svou práci bez zbytečného přetížení.
Zdroje a doporučená četba
- Cui R. et al. Central Role of p53 in the Suntan Response and Pathologic Hyperpigmentation. Cell. 2007.
- Martincorena I. et al. High burden of somatic mutations in normal, sun-exposed skin. Science. 2015.
- Přehledové odborné práce věnované opravě DNA, nukleotidové excizní opravě a mechanismům UV karcinogeneze.
- Cancer Council Australia, MD Anderson Cancer Center a Better Health Channel – odborné informace k opálení jako projevu reakce kůže na UV záření.
- Bundesamt für Strahlenschutz, NHS a British Association of Dermatologists – doporučení k ochraně před UV zářením a tvorbě vitaminu D.
