Adaptogenní byliny

Jak vybrat adaptogenní bylinu

Pokud s adaptogenními bylinami začínáte, není potřeba nic složitě porovnávat. Vyberte si jednu, která vás zaujme, a zůstaňte u ní pár týdnů. Krátký přehled, čím se od sebe liší, vám v tom může pomoct.

• Ašvaganda je z celé skupiny nejvíc zkoumaná a v ájurvédě se její kořen tradičně užíval v obdobích velké zátěže. Najdete ji v kategorii Ašvaganda.

• Tulsi, tedy bazalka posvátná, je nejmírnější vstup do celé kategorie. V Indii se pěstuje u domů a pije se jako každodenní nálev. Podívejte se na čaje Tulsi.

• Brahmi, česky pupečník asijský, patřilo v ájurvédě mezi byliny spojované se studiem a soustředěním.

• Amrita, také guduchi, patřila v ájurvédě mezi rasájany, tedy do skupiny bylin, kterou ájurvéda spojovala s dlouhověkostí.

• Rozchodnice růžová a eleuterokok pocházejí z úplně jiné tradice, ze severní Evropy a ze Sibiře. Samostatně je nevedeme, jsou součástí bylinné směsi Adreno komplex.

• Kozinec blanitý pochází z čínské tradice a tvoří základ našeho bylinného čaje Dlouhověkost.

Mezi adaptogeny se řadí i některé houby, zejména reishi a cordyceps. Ty mají vlastní kategorii Houby. Blízko k této skupině mají také moringa, kurkuma a mumio, i když se u nich mluví spíš o bohatém složení než o adaptogenní klasifikaci.

Jakou formu adaptogenu zvolit

Forma není detail. Čaj a kapsle nejsou totéž ani chutí, ani množstvím látek, které se do vás nakonec dostane. Pokud si nejste jistí, co vám bude vyhovovat, níže najdete základní srovnání.

Jak dlouho adaptogenní byliny užívat a co od nich čekat

Tohle je nejčastější zdroj zklamání a přitom se mu dá snadno předejít. Adaptogenní byliny se v tradici nikdy nebraly nárazově. V klinických studiích s ašvagandou i tulsi se sledované období počítalo na týdny, obvykle čtyři až osm. Když si koupíte balení na dva týdny a čekáte, že za tu dobu poznáte rozdíl, je to spíš recept na zklamání.

Ájurvéda pracovala s pauzami. Klasicky čtyři týdny užívání a týden volna, nebo tři měsíce a měsíc pauzy. Klinicky ověřené to není a je férové to říct, ale jako vodítko to funguje. Chrání to před tím, abyste bylinu brali roky ze setrvačnosti, aniž byste se kdy zastavili a zvážili, jestli ji ještě chcete.

Kam adaptogenní byliny v péči o sebe patří

Tuhle část v e-shopech obvykle nenajdete, a přitom rozhoduje o tom, jestli s bylinami budete spokojení. Když k nám do prodejny přijde někdo vyčerpaný, neptáme se nejdřív na byliny.

Ptáme se v tomhle pořadí.

• Nejdřív na spánek. Když se dlouhodobě spí pět hodin, nemá smysl to řešit bylinami.

• Pak na jídlo a jeho pravidelnost. Vynechaná snídaně a káva místo oběda se podepíše dřív než cokoli jiného.

• Pak na tempo a pauzy. Většina lidí, kteří k nám chodí, nemá málo bylin, ale málo prostoru.

• A teprve potom na byliny.

To pořadí není zdvořilostní fráze. Když první tři body nesedí, bylina to nedožene a zklamete se pak z celé kategorie zbytečně. Když sedí, dává smysl přidat k nim něco, po čem se v tradičních systémech sahalo právě v náročnějších obdobích.

A ještě jedna věc, kterou vám řekneme, i když nám nic neprodá. Pokud potíže trvají déle než pár týdnů nebo se zhoršují, patří to k lékaři, ne do bylinné směsi. Bylinky mají v péči o sebe své místo, ale to místo je jinde.

Co znamená, že je bylina adaptogenní

Slovo adaptogen zní vědečtěji, než ve skutečnosti je, a stojí za to vědět proč. Není to botanická skupina ani kategorie, která by měla v evropském potravinovém právu vlastní místo. Je to funkční označení, tedy pojmenování podle toho, jak se rostliny užívaly. Spojuje byliny, po kterých lidé v různých tradicích sahali dlouhodobě a preventivně, ne na akutní potíž.

Odkud se pojem vzal

Termín poprvé použil v roce 1947 sovětský toxikolog Nikolaj Lazarev. O dvacet let později jej jeho kolega Israel Brechman upřesnil třemi podmínkami. Rostlina měla působit nespecificky, tedy ne proti jedné konkrétní zátěži. Měla vracet funkce k obvyklému stavu bez ohledu na to, kterým směrem se odchýlily. A neměla být toxická ani narušovat běžné fungování organismu. Tahle definice se v odborné literatuře drží dodnes, i když ji moderní farmakologie ani evropská legislativa nepřevzaly jako závaznou.

Čím se liší od stimulantů a od léků

Nejsou to stimulanty. Kofein zabere za dvacet minut a stejně rychle odezní, tyhle byliny se v tradičním užívání braly týdny a měsíce.

A nejsou to léky. Rozchodnice růžová, ženšen a eleuterokok mají v Evropě registrované tradiční rostlinné léčivé přípravky s vlastní schválenou indikací. To je ale jiná kategorie výrobku než doplněk stravy, s jinou dokumentací i jiným dozorem. Co platí pro registrovaný přípravek, nelze přenášet na bylinný čaj ani na kapsli, i kdyby v nich byla stejná rostlina. Píšeme to naplno, protože na trhu se ten rozdíl běžně stírá a zákazník pak čeká něco jiného, než co si koupil.

Proč jsou v některých adaptogenních recepturách i vitaminy a minerály

Má to praktický důvod, o kterém se v tomhle oboru moc nemluví. U bylin nemáme v Evropě schválené žádné tvrzení o účinku, a nezáleží na tom, jak dobře jsou prozkoumané. U vitaminů a minerálů schválená tvrzení existují, a tak jde konečně říct něco přesně a doslova.

Naše receptura Ecce Vita® Adreno komplex proto vedle pěti bylinných extraktů obsahuje hořčík, vitamin C a vitaminy B1, B2, B3 a B6. Tam, kde je jich v denní dávce významné množství, platí:

Hořčík přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.

Hořčík přispívá k normální činnosti nervové soustavy.

Vitamin B6 přispívá k normální psychické činnosti.

Tato tvrzení patří hořčíku a vitaminu B6, ne bylinám ve směsi. Zní to jako drobnost, ale je to podstatný rozdíl a v marketingu doplňků se běžně stírá. My ho držíme, protože jinak by nešlo poznat, co je doložené a co je jen dobře napsané.

Na receptuře Adreno komplexu spolupracovali MUDr. David Frej a klinická naturopatka Kateřina Boesenberg, ND.

Kvalita, původ a zpracování adaptogenních bylin

Většina ájurvédských bylin v naší nabídce pochází od indické Organic India, kterou v Česku zastupujeme přes dvacet let. Pracuje s malými farmáři v režimu fair trade a v biokvalitě, což u bylin z Indie není samozřejmost. U komodit z tohoto regionu se řeší rezidua pesticidů i skladovací plísně, a certifikace je nejjednodušší způsob, jak to ohlídat.

Vlastní receptury Ecce Vita® mícháme v Česku. Používáme rostlinné kapsle, receptury bez plnidel a barviv a u bylinných směsí uvádíme složení včetně gramáže, aby šlo poznat, čeho je ve směsi hodně a čeho málo. Konkrétní složení a doporučené dávkování najdete vždy u jednotlivého produktu, protože se výrobek od výrobku liší.

Adaptogenní byliny najdete i v dalších kategoriích. Sypané a sáčkové směsi jsou v bylinných čajích, jednodruhové byliny a hotové receptury v bylinných kapslích.

Než začnete adaptogenní byliny užívat, pár věcí k zvážení

Adaptogenní byliny jsou aktivní rostliny a většina lidí je snáší dobře. Přesto je pár situací, kdy se vyplatí zvednout telefon a zeptat se dřív, než začnete.

• V těhotenství a při kojení se jim vyhněte. Bezpečnostní data k tomu chybí a u tulsi i ašvagandy jsou předklinická zjištění, kvůli kterým se to nedoporučuje.

• Užíváte-li léky na ředění krve, na cukrovku, na krevní tlak nebo na štítnou žlázu, poraďte se před užíváním s lékařem nebo lékárníkem. U několika bylin z této skupiny jsou interakce popsané.

• Při autoimunitním onemocnění a při léčbě tlumící imunitu je vhodné to nejdřív probrat s lékařem.

• Před plánovanou operací byliny vysaďte, obvykle dva týdny předem.

• Dětem tyto byliny nepodávejte bez konzultace.

Kdybyste si nebyli jistí, napište nám nebo se stavte u nás na prodejně. Máme v týmu terapeuty a rádi to s vámi projdeme.

Často kladené dotazy k adaptogenním bylinám

Doplněk stravy. Nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu ani zdravý životní styl. Nejedná se o léčivý přípravek. Při užívání léků, v těhotenství, při kojení a u dětí se před užíváním poraďte s lékařem. Ukládejte mimo dosah dětí.