Všude kolem nás slyšíme, že bychom měli posilovat imunitu. Zvlášť na podzim a v zimě saháme po vitaminech, bylinkách a doplňcích stravy, které slibují silnější obranyschopnost. Jenže co když naše imunita nepotřebuje být silnější, ale spíše lépe fungovat? Příliš aktivní imunitní systém totiž může být někdy stejně problematický jako ten oslabený. Klíčem ke zdraví proto není jen posilování imunity, ale především její rovnováha.
Imunita není sval, který musíme neustále posilovat
Když se řekne silná imunita, většina z nás si představí tělo, které se dokáže ubránit virům, bakteriím a nejrůznějším infekcím. A tak hledáme způsoby, jak svou obranyschopnost co nejvíce podpořit.
Jenže imunitní systém nefunguje tak jednoduše.
Představte si ho jako bezpečnostní službu, která nepřetržitě hlídá naše tělo. Jejím úkolem je rozpoznat skutečné nebezpečí a včas proti němu zasáhnout.
Co se ale stane, když začne být až příliš horlivá?
Může reagovat i na podněty, které jsou pro většinu lidí neškodné, například pyl nebo prach. V některých případech dokonce ztratí schopnost správně rozlišovat mezi cizorodými látkami a vlastními tkáněmi.
Právě s takovými reakcemi se setkáváme u alergií a autoimunitních onemocnění.
Zdravá imunita tedy není ta, která reaguje nejsilněji. Je to ta, která dokáže správně rozpoznat, kdy má zasáhnout a kdy naopak zůstat v klidu.
Abychom pochopili, proč tomu tak je, podívejme se na dvě důležité skupiny imunitních buněk – Th1 a Th2.
Th1 a Th2: Dva týmy, které chrání naše tělo
V našem těle existují speciální bílé krvinky, kterým se říká pomocné T-lymfocyty. Jejich úkolem je řídit a koordinovat imunitní reakce.
Mezi ně patří také buňky Th1 a Th2.
Představte si je jako dva týmy, které mají společný cíl – chránit naše zdraví. Každý z nich se ale specializuje na trochu jiný typ obrany.
Th1: Obránci proti infekcím
Buňky Th1 pomáhají organismu bojovat především proti některým virům a bakteriím, které se dokážou ukrývat uvnitř našich buněk.
Jsou proto důležitou součástí přirozené obranyschopnosti.
Někdy se však může stát, že imunitní systém začne reagovat nesprávně a napadat vlastní tkáně. Tak vznikají autoimunitní onemocnění.
S některými zánětlivými reakcemi, na kterých se podílejí Th1 buňky, se setkáváme například u:
- Hashimotovy tyreoiditidy – autoimunitního onemocnění štítné žlázy.
- Revmatoidní artritidy – onemocnění, při kterém imunitní systém napadá především klouby.
- Celiakie – autoimunitního onemocnění vyvolaného reakcí na lepek.
- Nespecifických střevních zánětů – například Crohnovy choroby.
To ale neznamená, že za těmito onemocněními stojí pouze nadměrná aktivita Th1 buněk. Na jejich vzniku se podílí mnohem více imunitních mechanismů, genetické předpoklady i vlivy prostředí.
Th2: Obránci, kteří souvisejí s alergiemi
Buňky Th2 mají trochu jinou úlohu. Pomáhají organismu bránit se především proti některým parazitům a podílejí se také na tvorbě určitých typů protilátek.
Zároveň hrají důležitou roli při alergických reakcích.
Představte si například člověka, který na jaře vyjde na rozkvetlou louku.
Zatímco většina lidí si užívá přírodu, alergik začne kýchat, slzí mu oči a svědí ho nos.
Proč?
Jeho imunitní systém totiž reaguje na pyl, který sám o sobě pro většinu lidí nepředstavuje nebezpečí.
S Th2 imunitní odpovědí souvisejí například:
- Alergická rýma a pylové alergie.
- Některé formy astmatu.
- Atopický ekzém.
- Některé potravinové alergie.
U těchto potíží může docházet k přehnané imunitní reakci na běžné podněty.
Je však důležité vědět, že ne všechny alergické potíže fungují stejně. Například histaminová intolerance automaticky neznamená zvýšenou aktivitu Th2 buněk.
Proč univerzální posilování imunity nemusí fungovat?
Teď už možná začínáte tušit, proč není vždy ideální snažit se imunitu za každou cenu povzbudit.
Představte si, že máte doma příliš citlivý požární alarm. Spustí se nejen při skutečném požáru, ale i ve chvíli, kdy si připálíte toast.
Pomohlo by, kdybyste jeho citlivost ještě zvýšili?
Pravděpodobně ne.
Podobně je to s naším imunitním systémem.
Pokud je některá jeho část nadměrně aktivní nebo reaguje nesprávně, nemusí být další stimulace tím, co organismus potřebuje.
Právě proto bychom měli být opatrní s univerzálními doporučeními na „nakopnutí imunity“, zejména pokud trpíme alergickým nebo autoimunitním onemocněním.
Některé rostlinné látky a doplňky stravy mohou ovlivňovat aktivitu imunitních buněk. To však automaticky neznamená, že jsou pro každého vhodné nebo že dokážou imunitní systém správně vyvážit.
Místo snahy imunitu neustále posilovat je proto rozumnější zaměřit se na podporu jejího správného fungování.
Imunomodulace: Když je důležitější rovnováha než síla
Možná jste už slyšeli pojem imunomodulace.
Zní odborně, ale jeho význam je poměrně jednoduchý.
Jde o ovlivňování a regulaci imunitních reakcí tak, aby odpovídaly potřebám organismu.
Někdy je potřeba určitou reakci podpořit, jindy naopak zklidnit.
Imunitní systém si můžeme představit jako orchestr. Každý nástroj má svou úlohu a krásná hudba vzniká pouze tehdy, když spolu všechny správně ladí.
Pokud jeden nástroj začne hrát příliš hlasitě, řešením není zesílit všechny ostatní. Důležité je obnovit souhru.
Stejně tak potřebuje náš imunitní systém spolupráci jednotlivých buněk a správnou regulaci jejich aktivity.
Nejde přitom pouze o Th1 a Th2. Na imunitní rovnováze se podílí mnoho dalších buněk a mechanismů.
A právě zde se dostáváme k důležité otázce: Můžeme správné fungování imunity nějak podpořit?
Určitou roli hrají také živiny a přírodní látky, které přijímáme prostřednictvím stravy.
1. Vitamin D: Důležitý regulátor imunity
Vitamin D si většina lidí spojuje především se zdravými kostmi a zuby. Ve skutečnosti je ale důležitý také pro správné fungování imunitního systému.
Pomáhá ovlivňovat způsob, jakým imunitní buňky komunikují a reagují na různé podněty.
Vědci zkoumají také jeho úlohu při regulaci zánětlivých a autoimunitních procesů.
Vitamin D tedy není jen obyčejný vitamin. V těle působí také jako důležitá regulační látka.
To ovšem neznamená, že jeho vysoké dávky dokážou automaticky napravit nerovnováhu mezi Th1 a Th2 nebo vyléčit autoimunitní onemocnění.
Proč je vitamin D důležitý právě v zimě?
Naše tělo si ho vytváří především působením slunečního záření na pokožku.
Během podzimu a zimy je však slunečního světla méně a v našich zeměpisných podmínkách může být jeho tvorba nedostatečná.
Proto má smysl věnovat pozornost jeho příjmu a případnému doplňování.
Vhodné dávkování je ale vždy potřeba přizpůsobit individuálním potřebám. Ani u vitaminu D totiž neplatí, že čím více, tím lépe.
2. Omega-3 mastné kyseliny: Pomocníci při regulaci zánětu
Když slyšíme slovo zánět, většinou si představíme něco negativního.
Jenže zánět je přirozenou a důležitou součástí naší obranyschopnosti.
Pomáhá tělu bojovat s infekcemi a opravovat poškozené tkáně.
Problém nastává ve chvíli, kdy je zánětlivá reakce příliš silná, trvá dlouho nebo se nedokáže správně ukončit.
A právě zde mohou hrát důležitou roli omega-3 mastné kyseliny.
Ty se podílejí na tvorbě látek, které pomáhají regulovat průběh zánětu a jeho přirozené odeznívání.
Najdeme je především v tučných mořských rybách, například v lososu, sardinkách, makrele nebo sledích.
Rostlinné zdroje, jako jsou vlašské ořechy, chia nebo lněná semínka, obsahují také omega-3 mastné kyseliny, ale v jiné formě.
Praktický tip: Zkuste zařadit ryby do jídelníčku přibližně dvakrát týdně a pravidelně si dopřávat také ořechy a semínka.
3. Quercetin: Přírodní látka, která zajímá vědce
Možná jste o quercetinu ještě neslyšeli, ale pravděpodobně ho běžně konzumujete.
Jde o rostlinnou látku ze skupiny flavonoidů, kterou najdeme například v červené cibuli, jablkách, kaparách nebo bobulovitém ovoci.
Quercetin je zajímavý především svými antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
V laboratorních studiích se ukazuje, že může ovlivňovat také takzvané žírné buňky.
Ty hrají důležitou roli při alergických reakcích, protože se podílejí na uvolňování histaminu.
Histamin je látka, která může způsobovat například svědění, otoky, zarudnutí nebo rýmu.
Právě proto vědci zkoumají, zda by quercetin mohl mít význam také při některých alergických potížích.
Zatím však nemáme dostatek kvalitních studií na lidech, které by potvrdily, že užívání quercetinu ve formě doplňků spolehlivě zmírňuje alergie nebo histaminovou intoleranci.
Praktický tip: Dopřejte si každý den pestrou kombinaci ovoce a zeleniny. Kromě quercetinu tak tělu dodáte i řadu dalších prospěšných rostlinných látek.
Jak tedy o svou imunitu správně pečovat?
Možná vás překvapí, že nejdůležitější kroky nejsou nijak složité.
Nemusíte hned nakupovat drahé doplňky stravy ani se snažit zjistit, zda ve vašem těle převažují buňky Th1 nebo Th2.
Ve skutečnosti totiž neexistuje jednoduchý domácí způsob, jak takovou převahu určit. Navíc by samotný poměr těchto buněk nevypovídal o celkovém stavu vaší imunity.
Mnohem důležitější je vytvářet tělu podmínky, ve kterých může imunitní systém správně fungovat.
Co pro sebe můžete udělat?
-
Jezte pestře a vyváženě.
Dopřejte si dostatek zeleniny, ovoce, kvalitních bílkovin, zdravých tuků a vlákniny.
-
Dbejte na dostatek spánku.
Během spánku probíhají důležité regenerační a regulační procesy.
-
Pravidelně se hýbejte.
Přiměřený pohyb prospívá celkovému zdraví i imunitním funkcím.
-
Nepodceňujte dlouhodobý stres.
Ten může ovlivňovat fungování imunitního systému a přispívat k dalším zdravotním obtížím.
-
Doplňky stravy vybírejte s rozmyslem.
Ne každý přípravek, který slibuje posílení imunity, je vhodný pro každého.
Pokud trpíte alergickým nebo autoimunitním onemocněním, je vhodné případné užívání imunostimulačních bylin a doplňků konzultovat s lékařem či jiným kvalifikovaným zdravotníkem.
Závěrem: Imunita nepotřebuje být silnější za každou cenu
Naše imunita je neuvěřitelně propracovaný systém, který nás každý den chrání před nejrůznějšími hrozbami.
Aby však fungovala správně, nestačí pouze podporovat její aktivitu.
Potřebuje také schopnost rozpoznat, kdy je obranná reakce skutečně nutná a kdy je naopak vhodné ji utlumit.
Buňky Th1 a Th2 jsou jen malou částí tohoto složitého systému, ale krásně ukazují, jak důležitá je spolupráce a správná regulace jednotlivých imunitních reakcí.
Proto bychom se místo neustálého hledání způsobů, jak imunitu „nakopnout“, měli více zaměřovat na celkové zdraví organismu.
Kvalitní strava, dostatek spánku, pravidelný pohyb, zvládání stresu a rozumný přístup k doplňkům stravy představují mnohem pevnější základ než honba za zázračným přípravkem.
Protože zdravá imunita není ta, která bojuje neustále. Je to ta, která ví, kdy bojovat a kdy zůstat v klidu.
A právě v tom spočívá její skutečná síla.
